Madrid byl vždy městem přistěhovalců a outsiderů. Když sem v roce 1561 Filip II. přestěhoval královský dvůr, Španělé ho následovali a to i navzdory nedostatků v infrastruktuře a nepříliš dobré pověsti. Poté se město neustále rozrůstalo a v původně nevýznamném malém městě se dnes setkáte s regionální i mezinárodní kulturní pestrostí.

Zeptáte-li se kohokoli v Madridu, vždy vám odpoví, že je opravdu složité najít pravého Madriďana. Většina lidí, kteří zde byli narozeni, mají totiž alespoň jednoho z rodičů z jiných částí Španělska. Nicméně fakt, že zde žije pouze málo domorodých Madriďanů o mnoho usnadňuje začleňování nových obyvatel. Ve zkratce lze říci, že rozhodně nemusíte pocházet z Madridu, abyste se stali Madriďany.

Typickou madridskou tradici "castizo" s kostýmy, hudbou a tanci můžete spatřit jen několikrát do roka. Pokud chcete spatřit typické místní zvyky a tradice, tak nejlepší bude, pokud vyrazíte na madridský festival San Isidro (v květnu) nebo La Paloma (v srpnu).

Hlavní charakteristikou, která je typická pro všechny obyvatele Madridu je jejich neuvěřitelná touha po socializaci. Všichni se rádi scházejí, takže v ulicích potkáte lidi kdykoli v noci a to kterýkoli den v týdnu. A v neposlední řadě vás určitě potěší, že Madriďané jsou poměrně přátelští a rádi uvítají, pokud s nimi vyrazíte na párty. (španělsky fiesta).

Okolo 17% z celkového počtu přibližně 3 miliónů obyvatel Madridu jsou imigranti. Země, ze kterých pochází největší počet přistěhovalců, jsou: Ekvádor, Kolumbie, Peru, Rumunsko, Bulharsko, Bolívie a Argentina.

Madrid byl původně součástí regionu Castilla (nyní je samostatným regionem), místní lidé hovoří kastilsky (castellano), tedy jednoduše řečeno španělsky. Takže na rozdíl od dalších částí Španělska se v tomto regionu nesetkáte s místním nářečím ani s odlišným jazykem. Právě proto je Madrid naprosto skvělým místem pro studium španělštiny. Mimo to je dalším skvělým plusem pro jazykové kurzy španělštiny v Madridu také to, že se zde anglicky téměř nedomluvíte.